Dolňácké slavnosti písní a tanců, JÍZDA KRÁLŮ V HLUKU 2025

Ve dnech 5. a 6. července 2025 jsme u příležitosti konání Dolňáckých slavností ve městě Hluku měli náš prodejní stánek Lidové Písničky. A protože jsme s prodejním stánkem noví a v začátcích, měli jsme obavy, jak vše bude probíhat. Veškeré napětí z nás opadlo, když jsme projížděli přenádhernou přírodou, silnicí směrem k Hluku, kterou lemovalo barevné polní kvítí jako v pohádce a na místě v Hluku nás obklopila přátelská atmosféra, ať už dalších prodejců s rukodělnými výrobky či procházejících návštěvníků této výjimečné folklórní události. Také díky velké vstřícnosti a perfektní komunikaci s organizátory slavností máme jen ty nejhezčí zážitky. Nikdy jsme na kulturní akce nechodili ani jako návštěvníci, protože jsme neměli kvůli péči o nemocnou dcerku možnost a teď jsme byli dokonce v pozici prodejce v přímém dění plného folklóru, krásně vystrojených krojových lidí, koní zdobených pentlemi a květinami...

Poznali jsme srdečné lidi, ať už místní nebo z velké dálky, se kterými jsme měli možnost mluvit, dověděli jsme se spoustu nového, ať už o místním folklóru nebo životě lidí, kteří se u našeho stánku zastavili. A k tomu všemu pro nás byla velká radost vidět děti, maminky, tatínky, nadšené z našich vlastnoručních výrobků. Je to pro nás velká odměna za práci, kterou děláme srdcem a jak nejlíp umíme.

Po celou dobu pořádně pálilo sluníčko, ale i přes velké horko byla všude cítit dobrá nálada všech lidí, kteří se přišli podívat a poslechnout si bohatý program, který tyto slavnosti nabídly. Linuly se k nám zvuky dechovky, cimbálovky a krásných zpěvů lidových písní.

Protože se ale schylovalo k pořádnému dešti, bouřce a větrné kalamitě v místě našeho bydliště, museli jsme z Hluku odjet dřív, než jsme plánovali a nestihli jsme navštívit paní Marii Lekešovou, známou místní kuchařku, se kterou jsme se chtěli vidět osobně už před rokem, kdy si ji moc přála potkat i naše dcerka Sárinka, chtěla od ní ochutnat koláček a poprosit ji o podpis do kuchařské knížky, ale toho už se bohužel nedožila. Její recepty, třeba na velikonoční mazanec, jsme vyzkoušeli ještě za života naší Sárinky a jsme vděčni za zážitky, které díky této milé paní máme na společné chvíle se Sárinkou, aniž by o tom paní Lekešová věděla. Snad tomu osud bude chtít a jednou paní osobně potkáme. 

Hlucké slavnosti se konají vždy po třech letech. Jejich návštěvu určitě doporučujeme.